Kralický klenot stále ještě září (nejen v září)

FS2B5344.zmenena-velikostOslavy Bible kralické pořádané Českými studnami a obcí Kralice nad Oslavou proběhly zářijovou sobotu 27. 9. v Kralicích nad Oslavou. Byl to druhý ročník oslav, které si kladou za svůj cíl připomenout odkaz Jednoty bratrské, Bible kralické současným lidem a poukázat na nadčasové a stále aktuální poselství Bible. V loňském roce proběhl první ročník oslav při příležitosti 400 let od posledního předbělohorského vydání Bible kralické.

Na začátku dne ještě pršelo, ale už dopoledne začalo svítit slunce a celé odpoledne bylo fotbalové hřiště, kde probíhal hlavní program zalité sluncem a Boží milostí. Kolem šesti stovek účastníků a dalších mnoho desítek zvědavců, kteří procházeli kolem bylo přítomno svědectví o odkazu starých českých bratří, který nám zanechali v krásném překladu Bible z původních jazyků v době, jak píše Komenský, jen málo národů na zemi mělo tak zdařilý překlad Písma, ve kterém by mohli slyšet promlouvat apoštoly a proroky ve vlastním jazyce.

Komenský také odkazuje jménem Jednoty bratrské českému národu dědictví šest hodnot, mezi kterými na prvním místě je láska k pravdě a hned na druhém je Bible kralická. Ve svém Kšaftu píše: Odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou. Přijmi ji tedy za svůj vlastní klenot, vlasti milá. Tento citát byl mottem celých slavností a z něj se též odvozuje název slavnosti – Kralický klenot. Pro Komenského byla Bible klenotem, něčím velice cenným a vzácným, co předává svému národu v době přecházejících vichřic hněvu Božího. V naději, že se českému národu vrátí vláda jeho věcí opět do rukou, odevzdává pozůstalým Čechům dědictví starých Bratří.

Hlavní program zahájil starosta Kralic Emil Dračka a připomenul, že letošní ročník bude věnovaný životu Karla staršího ze Žerotína, který byl mecenášem Kralické tiskárny. Jakub Pustina uvedl oslavy českou národní hymnou a po něm senátor Libor Michálek pozdravil přítomné s odkazem, že pro něj je Bible cestou, která vede k životu a pomáhá mu v rozhodování při těžkých bojích proti korupčnímu prostředí v naší zemi a za transparentní jednání veřejných činitelů.

Program pokračoval vystoupením Alfreda Strejčka o životě Karla st. ze Žerotína, na kterém byla zřetelně vidět beznaděj a ponížení národa v době pobělohorské, kdy jeden z největších Moravanů byl nepochopen a ponižován od příslušníků vlastního národa i cizinců, ačkoliv patřil i v evropském měřítku k významným osobnostem jak svým charakterem tak i politickými schopnostmi. Strejček zakončil svou promluvu přáním, aby dnes bylo deset tisíc Žerotínů v naší zemi. Láďa Křížek beze studu vyjádřil svoji víru v Boha, kterého poznal a stále více poznává skrze Boží slovo, Bibli. Na něj navázala Jaroslava Kretschmerová s uměleckým přednesem z Komenského Kšaftu umírající matky, Jednoty bratrské, prokládané zpěvem Dvořákových Biblických písní v podání Magdy Bělohlávkové.

Následoval koncert Petra Bende, který roztleskal a rozhýbal už dlouho sedící publikum. Písní Koupil jsem si iPhone, vyjádřil i své hledání Boha a přání, aby měl jeho vedení v životě, které by bylo lepší navigací než aplikace iPhonů SIRI, která umožňuje stálou komunikaci a orientaci v prostředí. Jen je třeba být s Bohem stále ve spojení ON LINE.

Už téměř na závěr koncertoval Roman Dragoun a zakončil krásnou písní Zdroj, kterou zazpíval společně s Petrem Bende. V písni vyjadřuje svou lítost nad svými hříchy a touhu po světě naplněném láskou.
Ze zdroje odkud světy srší a do věčnosti rotují, varhany bouří, jásej v duši, a všech svých hříchů lituji, ze zdroje odkud život září, východy sluncí ve zlatě, čiň vše s láskou, ať se ti daří a tvoje dílo pozná tě.

Prezident Českých studní David Loula k závěru slavností připomenul Komenského odkaz českému národu. Bylo by málo obdivovat starou knihu, pokud bychom zapomněli na její obsah, na poselství, které přináší. Komenský přirovnává Bibli k ráji, kde rostou dva stromy – strom života a strom poznání dobrého a zlého. První lidé pojedli ze stromu poznání a tím přišla smrt do světa. Komenský radí, aby každý, kdo vstupuje do Bible, činil tak s nejpevnějším předsevzetím přimknout se ke stromu života, to znamená, číst Bibli ne proto, aby se stal učenějším, ale svatějším. Tedy nejíst plody této knihy pro svou chytrost, ale proto, aby v nich nalezl život věčný. A aby podle toho slova také jednal. Podobně o knize uvažoval i Jan Hus, který píše, že kdo se kochá v knihách zlatem kovaných a nečte je, je hloupější než opice, která když najde ořech, nekochá se ve skořepině, ale ihned jádra dobývá. Tak i my nemáme obdivovat Bibli jako umělecké dílo, ale jít k jejímu obsahu a dobývat z ní jádro. Tímto jádrem jsou ideály věčnosti, které Bible obsahuje v hojné míře a tyto ideály lásky víry a naděje jsou dnešním lidem nejvíce třeba.

Celý program moderovala Jitka Gočaltovská z Českých studní, která se svým manželem Vojtěchem celé dílo provázela a zastřešovala. Vojtěch se zapojil i kázáním evangelia a výzvou k přijetí Pána Ježíše. Krásná píseň Svatá Krev mého Pána prolitá, svatá krev mne i tebe obmývá, zakončila hlavní program, po kterém na pódium vystoupil Jakub Pustina a společně s krásnou mezzosopranistkou rusko-tuniského původu Emirou Dakhliyou zahájili svůj koncertní večer.